Japonština /nihongo/ je jazyk, kterým mluví přibližně 130 milionů lidí. Většina z nich žije v Japonsku, část pak v komunitách japonských emigrantů po celém světě.
Japonština je jazyk s různými stupni zdvořilostní mluvy.
Systém japonského písma patří k nejsložitějším na světě – používá se kombinace čínských znaků (kandži) a dvě fonetické slabičné abecedy (hiragana a katakana), v některých případech i latinka (rómadži).
Výslovnost
J čteme DŽ ji - dži, ja - dža, jo -džo
Y čteme J nya - nja, mya -mja, ya -ja, rya -rja
CH čteme Č chi - či, cha - ča, cho -čo, chu -ču
SH čteme Š shi -ši, sha -ša, sho -šo, shu - šu
AA čteme Á Gaara - Gára
EE čteme É
II čteme Í
TS čteme C tsu - cu
UU čteme Ú
OO čteme Ó
OU čteme Ó
Z občas DZ Inuzuka - Inudzuka
Čísla
1 ichi /ič/ 11 jyu-ichi /džúiči/ 25 nijyugo /nidžúgo/
2 ni 12 jyu –ni /džúni/ 30 sanjyu /sandžú/
3 san 13 jyu-san /džúsan/ 100 hyaku /hjaku/
4 shi /ši/ 14 jyu-yon /džújon/ 1 000 sen
5 go 15 jyu-go /džúgo/ 10 000 ičiman
6 roku 16 jyu-roku /džúroku/ 1 mil. hyakuman /hjakuman/
7 shichi /šič/ 17 jyu-nana /džúnana/ 0 zero /cero/
8 hachi /hači/ 18 jyu-hachi /džúhač/
9 kyu /kjú/ 19 jyu-kyu /džúkjú/
10 jyu /džú/ 20 nijyu /nidžú/
21 nijyu-ichi /nidžúiči/
první - /ičibanme/
druhý - /nibanme/
pár - /ikuraka/
kolik? - ikura
Dny v týdnu
týden - /šu/ = týden
čas - jikan /džikan/
večer - yuugata
den - youbi /jóbi/
ráno - asa
noc - yoru /joru/
Pondělí - getsu youbi /gecjóbi/ GETSU =měsíc
Úterý - ka youbi /kajóbi/ KA = oheň
Středa - sui youbi /suijóbi/ SUI = voda
Čtvrtek - moku youbi /mokujóbi/ MOKU = dřevo
Pátek - kin youbi /kin'jóbi/ KIN = zlato
Sobota - do youbi /dojóbi/ DO = sůl
Neděle - nichi youbi /ničijóbi/ NICHI = slunce
Roční období
Jaro - haru
Léto - nacu
Podzim - aki
Zima - fuju /fudžu/
Měsíce
měsíc - gats /gac/
Leden - ichi gatsu /ičigacu/
Únor - ni gatsu /nigacu/
Březen - san gatsu /sangacu/
Duben - shi gatsu /šigacu/
Květen - go gatsu /gogacu/
Červen - roku gatsu /rokugacu/
Červenec - shichi gatsu /ščigacu/
Srpen - hachi gatsu /hačigacu/
Září - ku gatsu /kugacu/
Říjen - jyu gatsu /džúgacu/
Listopad - jyu ichi gatsu /džúičigacu/
Prosinec - jyu ni gatsu /džúnigacu/
Zbraně
nůž - naifu
šavle - saaburu
světelný meč - hikarisaaburu
meč - tsurugi
házecí ninja nůž - kunai
házecí ninja hvězdice - shuriken
pistole (stříkací ) - fukitsukeki
pistole (signální) - gouhou
revolver - tanjuu
puška - raifulu
samopal - jidoushoujuu
brokovnice - sandanjuu
kulomet - kikanjuu
raketa - misairu
naváděná střela - hoomingu misairu
bazuka - bazuuka
nukleární střela - kakumisairu
Barvy
aka - červená 赤
midori - zelená 緑
kiiro - žlutá 黄色
buruu, ao - modrá ブルー 青
chairo - hnědá 茶色
Haifo - šedá 灰色
orenji - oranžová オレンジ
beju - béžová ベージュ
murasaki - fialová 紫
shiro - bílá 白
kuro - černá 黒
kin - zlatá 金
gin - stříbrná 銀
akaru - světlá 明る
kura - tmavá くら
kara - barevný カラー
iro no aoi - bezbarvý
Části těla
Me - oko
Mimi - ucho
Hana - nos
Te, šu - ruka
Ashi - noha, chodidlo
Yubi - prst
Ha - zuby
Karada - tělo
Kami - vlasy
Kao - obličej
Kuchi - pusa
Shita - jazyk
Ago - čelist
Kubi - krk
Kata - rameno
Mune - hruď
Hara - žaludek, břicho
Ude - paže
Hiji - loket
Hiza - koleno
Empi - loket
Džódan - horní pásmo těla, (hlava, brada,krk )
Čudan - střední pásmo těla , (hrudník, solar plexus)
Gedan - spodní pásmo těla, (břicho, pás)
Směry
Joko - do strany Higashi - východ
Migi - pravo Nishi - západ
Hidari - levo Minami - jih
Ushiro - vzad Kita - sever
Mae - vpřed
Age - nahoru
Otoši - dolů
Hikite - přitažení ruky k tělu
Pozdravy
dobré ráno - Ohayo gozaimasu /ohájó gozaimas/
ahoj, dobrý den - Konnichiwa /koničiva/
dobrý večer - Konbanwa
dobrou noc - Oyasumi nasai /ojasuminasaj/
nashledanou - Sayonara /sajonara/
Bye-bye /vai-vai/
nashledanou zítra - Mata ashita /mata ašita/
jak se máte? - Genki gesu ka? /genkigeska?/
Základní fráze
ne - iie /ije/
ano - hai /hai/
nevím - shirimasen
děkuji - arigatou /arigató/
- arigatou gozaimasu /arigató gozaimas/ více zdvořile
děkuji mnohokrát - doumo arigatou /dómo arigato/
- doumo arigatou gozaimasu /dómo arigató gozaimas/ více zdvořile
promiňte - sumimasen (více časté)
omlouvám se - gomenasai (pokud cítím velkou lítost, nebo provedu něco zlého)
kolik je hodin? - Nan-ji ge suka? /nandži deska?/
buďte potichu - shizukani /šizukani/
dobrou chuť - itadakimasu /itadakimas/
Na zdraví! - Kampai!
rozumím - wakata
nerozumím - wakarimasen
prosím (vybídka) - douzo /dózo/ - „prosím, pojďte dál“ „pokračujte, prosím“
- kudasai - „dal bys mi ještě kávu, prosím?“
- onegai - pokud prosím o laskavost - „udělej to pro mě, prosím!“
pomoc - tasukete
cizinec - gai-jin /gaidžin/
Čechy - Čeko
Čech - Čekodžin
Japonsko - Nihon
japonština - nihongo
Stejně znějící slova v češtině a japonštině, ale s jiným významem
sen – 1000
bendžo - záchod
Povely
Připravenost - Joi
Začátek - Hadžime
Konec - Jame
rychlé otočení - Mawate
sed na patách - Seiza
soustředění - Mokuso
pozdrav, úklon - rei
Přípony za jmény
Běžné tituly:
San: San さん je nejběžnější zdvořilostní titul, odpovídá našemu pan, paní nebo slečna. "San" se nemusí používat pouze za jménem osoby, ale například i za profesí nebo podobně. Například v knihkupectví můžeme prodavače oslovit "honya-san", což by znamenalo "pane knihkupče". Řezníka lze tedy oslovit třeba "nikuya-san" neboli "pane řezníku". "San" se také někdy používá při mluvení o firmách (např. prodejna firmy Kojima Denki lze říct jako Kojima Denki-san. Někdy se "san" používá i za názvy jídel nebo zvířat. Ryba určená pro výrobu jídla je "sakana-san". Králík jde říct jako "usagi-san". Zdvořilejší verzí "san" je "sama".
Kun: Kun 君 je neformální oslovení blízké osoby, nejčastěji se používá při oslovení mužů. Senioři takto například oslovují juniory, stejně tak se oslovují i muži přibližně stejného věku a postavení a také se tak oslovují všechny malé děti mužského pohlaví. Lze tak oslovit i domácího mazlíčka mužského pohlaví. Učitelé takto oslovují kluky ve třídě, zatímco holky oslovují jako "san" nebo "chan" (čti "čan"). Pravidlo, kdy použít a nepoužít "kun" je stejné jako pro "san". Když ho nepoužijeme, bude to považováno za nevychovanost. Lze ho vynechat při mluvení o rodinných příslušnících.
Chan: Chan ちゃん (čteme "čan") je přípona, kterou použijeme při oslovení dětí, zvířat a lidí, které známe odmalička. Pokud chceme použít "chan" pro dospělé, které neznáme odmala, tak to vyžaduje důvěrnou znalost dotyčného, pro ženy je třeba o něco méně důvěrnosti než pro muže. Použití "chan" za celé jméno je o něco málo méně důvěrné, než když "chan" použijeme za zkrácenou verzi jména. Například oslovení Shikamaru ve spojení "Shika-chan" by si asi dovolila leda Shikamarova holka (Temari? ^_^), kdežto "Shikamaru-chan" by šlo i od někoho jiného.
Senpai a Kouhai: Senpai 先輩 se používá při oslovení starších studentů těmi mladšími v akademickém nebo jiném vzdělávacím prostředí (ale také např. ve sportovních klubech a kroužcích nebo na firemním školení).
Kouhai 後輩 (čteme "kóhai") je opakem "senpai". Oslovují se tak mladší studenti. Pozor, někdy to může být trošku urážlivé.
Sensei: Sensei 先生 (čteme "sensé"), toto slovo je odvozeno ze slov "xiān shēng" z mandarínské čínštiny, což znamená mistr (čínsky neumím, ale myslím, že by se to četlo asi šian šen, kdyžtak mě opravte). Používá se při oslovení učitelů, doktorů, právníků, politiků a jiných autorit. Tímto oslovením dáváme najevo respekt někomu, kdo dosáhl jistého úspěchu v nějaké činnosti. Např. fanoušci mangy oslovují autory manga komixů jako "sensei", autor Naruta je tedy oslovován jako Kishimoto-sensei.
Sama: Sama 様 je uctivá verze od "san". Použijeme při oslovení někoho, kdo má mnohem vyšší postavení než my (např. Hokage-sama). V obchodním prostředí se používá pro oslovení zákazníků. Pozor na použití, někdy to může vyznít, že si z dotyčného děláte srandu, když používáte tuto velmi zdvořilou příponu. Sama se také často používá u jmen v poštovních adresách a také v obchodních e-mailech.
Méně běžné tituly:
Dono (Tono): Dono a tono, oboje psáno 殿, zhruba znamená "lord". V dnešním jazyce se už nepoužívá, i když se může sem tam objevit v korespondenci. Lze to také zahlédnout na lékařských předpisech nebo písemných oceněních. Pozn.: fandové mangy a anime si možná všimli, že toto oslovení není zas tak neobvyklé. Je zde použito ve dvou formách - pokorné a rovnocenné. V pokorné verzi znamená něco méně než "sama" ale více než "san". V rovnocenné verzi se takto mohou oslovovat mocné a důležité osoby mezi sebou.
Ue: Ue 上 doslovně přeloženo znamená "nad" a tím pádem znamená více respektu. Toto oslovení se už moc nepoužívá, lze ho slyšet už jen ve spojení chichi-ue 父上 (čteme čiči-ue) a haha-ue 母上, když zdvořile oslovujeme otce nebo matku.
Iemoto: Iemoto 家元 je zdvořilejší verze "sensei", používá se pro oslovení nejvýše postavených osob ve škole (ředitel) nebo vedoucích kroužků zabývajících se tradičními uměními (kaligrafie, ikebana, čajové obřady).
Japonština je jazyk s různými stupni zdvořilostní mluvy.
Systém japonského písma patří k nejsložitějším na světě – používá se kombinace čínských znaků (kandži) a dvě fonetické slabičné abecedy (hiragana a katakana), v některých případech i latinka (rómadži).
Výslovnost
J čteme DŽ ji - dži, ja - dža, jo -džo
Y čteme J nya - nja, mya -mja, ya -ja, rya -rja
CH čteme Č chi - či, cha - ča, cho -čo, chu -ču
SH čteme Š shi -ši, sha -ša, sho -šo, shu - šu
AA čteme Á Gaara - Gára
EE čteme É
II čteme Í
TS čteme C tsu - cu
UU čteme Ú
OO čteme Ó
OU čteme Ó
Z občas DZ Inuzuka - Inudzuka
Čísla
1 ichi /ič/ 11 jyu-ichi /džúiči/ 25 nijyugo /nidžúgo/
2 ni 12 jyu –ni /džúni/ 30 sanjyu /sandžú/
3 san 13 jyu-san /džúsan/ 100 hyaku /hjaku/
4 shi /ši/ 14 jyu-yon /džújon/ 1 000 sen
5 go 15 jyu-go /džúgo/ 10 000 ičiman
6 roku 16 jyu-roku /džúroku/ 1 mil. hyakuman /hjakuman/
7 shichi /šič/ 17 jyu-nana /džúnana/ 0 zero /cero/
8 hachi /hači/ 18 jyu-hachi /džúhač/
9 kyu /kjú/ 19 jyu-kyu /džúkjú/
10 jyu /džú/ 20 nijyu /nidžú/
21 nijyu-ichi /nidžúiči/
první - /ičibanme/
druhý - /nibanme/
pár - /ikuraka/
kolik? - ikura
Dny v týdnu
týden - /šu/ = týden
čas - jikan /džikan/
večer - yuugata
den - youbi /jóbi/
ráno - asa
noc - yoru /joru/
Pondělí - getsu youbi /gecjóbi/ GETSU =měsíc
Úterý - ka youbi /kajóbi/ KA = oheň
Středa - sui youbi /suijóbi/ SUI = voda
Čtvrtek - moku youbi /mokujóbi/ MOKU = dřevo
Pátek - kin youbi /kin'jóbi/ KIN = zlato
Sobota - do youbi /dojóbi/ DO = sůl
Neděle - nichi youbi /ničijóbi/ NICHI = slunce
Roční období
Jaro - haru
Léto - nacu
Podzim - aki
Zima - fuju /fudžu/
Měsíce
měsíc - gats /gac/
Leden - ichi gatsu /ičigacu/
Únor - ni gatsu /nigacu/
Březen - san gatsu /sangacu/
Duben - shi gatsu /šigacu/
Květen - go gatsu /gogacu/
Červen - roku gatsu /rokugacu/
Červenec - shichi gatsu /ščigacu/
Srpen - hachi gatsu /hačigacu/
Září - ku gatsu /kugacu/
Říjen - jyu gatsu /džúgacu/
Listopad - jyu ichi gatsu /džúičigacu/
Prosinec - jyu ni gatsu /džúnigacu/
Zbraně
nůž - naifu
šavle - saaburu
světelný meč - hikarisaaburu
meč - tsurugi
házecí ninja nůž - kunai
házecí ninja hvězdice - shuriken
pistole (stříkací ) - fukitsukeki
pistole (signální) - gouhou
revolver - tanjuu
puška - raifulu
samopal - jidoushoujuu
brokovnice - sandanjuu
kulomet - kikanjuu
raketa - misairu
naváděná střela - hoomingu misairu
bazuka - bazuuka
nukleární střela - kakumisairu
Barvy
aka - červená 赤
midori - zelená 緑
kiiro - žlutá 黄色
buruu, ao - modrá ブルー 青
chairo - hnědá 茶色
Haifo - šedá 灰色
orenji - oranžová オレンジ
beju - béžová ベージュ
murasaki - fialová 紫
shiro - bílá 白
kuro - černá 黒
kin - zlatá 金
gin - stříbrná 銀
akaru - světlá 明る
kura - tmavá くら
kara - barevný カラー
iro no aoi - bezbarvý
Části těla
Me - oko
Mimi - ucho
Hana - nos
Te, šu - ruka
Ashi - noha, chodidlo
Yubi - prst
Ha - zuby
Karada - tělo
Kami - vlasy
Kao - obličej
Kuchi - pusa
Shita - jazyk
Ago - čelist
Kubi - krk
Kata - rameno
Mune - hruď
Hara - žaludek, břicho
Ude - paže
Hiji - loket
Hiza - koleno
Empi - loket
Džódan - horní pásmo těla, (hlava, brada,krk )
Čudan - střední pásmo těla , (hrudník, solar plexus)
Gedan - spodní pásmo těla, (břicho, pás)
Směry
Joko - do strany Higashi - východ
Migi - pravo Nishi - západ
Hidari - levo Minami - jih
Ushiro - vzad Kita - sever
Mae - vpřed
Age - nahoru
Otoši - dolů
Hikite - přitažení ruky k tělu
Pozdravy
dobré ráno - Ohayo gozaimasu /ohájó gozaimas/
ahoj, dobrý den - Konnichiwa /koničiva/
dobrý večer - Konbanwa
dobrou noc - Oyasumi nasai /ojasuminasaj/
nashledanou - Sayonara /sajonara/
Bye-bye /vai-vai/
nashledanou zítra - Mata ashita /mata ašita/
jak se máte? - Genki gesu ka? /genkigeska?/
Základní fráze
ne - iie /ije/
ano - hai /hai/
nevím - shirimasen
děkuji - arigatou /arigató/
- arigatou gozaimasu /arigató gozaimas/ více zdvořile
děkuji mnohokrát - doumo arigatou /dómo arigato/
- doumo arigatou gozaimasu /dómo arigató gozaimas/ více zdvořile
promiňte - sumimasen (více časté)
omlouvám se - gomenasai (pokud cítím velkou lítost, nebo provedu něco zlého)
kolik je hodin? - Nan-ji ge suka? /nandži deska?/
buďte potichu - shizukani /šizukani/
dobrou chuť - itadakimasu /itadakimas/
Na zdraví! - Kampai!
rozumím - wakata
nerozumím - wakarimasen
prosím (vybídka) - douzo /dózo/ - „prosím, pojďte dál“ „pokračujte, prosím“
- kudasai - „dal bys mi ještě kávu, prosím?“
- onegai - pokud prosím o laskavost - „udělej to pro mě, prosím!“
pomoc - tasukete
cizinec - gai-jin /gaidžin/
Čechy - Čeko
Čech - Čekodžin
Japonsko - Nihon
japonština - nihongo
Stejně znějící slova v češtině a japonštině, ale s jiným významem
sen – 1000
bendžo - záchod
Povely
Připravenost - Joi
Začátek - Hadžime
Konec - Jame
rychlé otočení - Mawate
sed na patách - Seiza
soustředění - Mokuso
pozdrav, úklon - rei
Přípony za jmény
Běžné tituly:
San: San さん je nejběžnější zdvořilostní titul, odpovídá našemu pan, paní nebo slečna. "San" se nemusí používat pouze za jménem osoby, ale například i za profesí nebo podobně. Například v knihkupectví můžeme prodavače oslovit "honya-san", což by znamenalo "pane knihkupče". Řezníka lze tedy oslovit třeba "nikuya-san" neboli "pane řezníku". "San" se také někdy používá při mluvení o firmách (např. prodejna firmy Kojima Denki lze říct jako Kojima Denki-san. Někdy se "san" používá i za názvy jídel nebo zvířat. Ryba určená pro výrobu jídla je "sakana-san". Králík jde říct jako "usagi-san". Zdvořilejší verzí "san" je "sama".
Kun: Kun 君 je neformální oslovení blízké osoby, nejčastěji se používá při oslovení mužů. Senioři takto například oslovují juniory, stejně tak se oslovují i muži přibližně stejného věku a postavení a také se tak oslovují všechny malé děti mužského pohlaví. Lze tak oslovit i domácího mazlíčka mužského pohlaví. Učitelé takto oslovují kluky ve třídě, zatímco holky oslovují jako "san" nebo "chan" (čti "čan"). Pravidlo, kdy použít a nepoužít "kun" je stejné jako pro "san". Když ho nepoužijeme, bude to považováno za nevychovanost. Lze ho vynechat při mluvení o rodinných příslušnících.
Chan: Chan ちゃん (čteme "čan") je přípona, kterou použijeme při oslovení dětí, zvířat a lidí, které známe odmalička. Pokud chceme použít "chan" pro dospělé, které neznáme odmala, tak to vyžaduje důvěrnou znalost dotyčného, pro ženy je třeba o něco méně důvěrnosti než pro muže. Použití "chan" za celé jméno je o něco málo méně důvěrné, než když "chan" použijeme za zkrácenou verzi jména. Například oslovení Shikamaru ve spojení "Shika-chan" by si asi dovolila leda Shikamarova holka (Temari? ^_^), kdežto "Shikamaru-chan" by šlo i od někoho jiného.
Senpai a Kouhai: Senpai 先輩 se používá při oslovení starších studentů těmi mladšími v akademickém nebo jiném vzdělávacím prostředí (ale také např. ve sportovních klubech a kroužcích nebo na firemním školení).
Kouhai 後輩 (čteme "kóhai") je opakem "senpai". Oslovují se tak mladší studenti. Pozor, někdy to může být trošku urážlivé.
Sensei: Sensei 先生 (čteme "sensé"), toto slovo je odvozeno ze slov "xiān shēng" z mandarínské čínštiny, což znamená mistr (čínsky neumím, ale myslím, že by se to četlo asi šian šen, kdyžtak mě opravte). Používá se při oslovení učitelů, doktorů, právníků, politiků a jiných autorit. Tímto oslovením dáváme najevo respekt někomu, kdo dosáhl jistého úspěchu v nějaké činnosti. Např. fanoušci mangy oslovují autory manga komixů jako "sensei", autor Naruta je tedy oslovován jako Kishimoto-sensei.
Sama: Sama 様 je uctivá verze od "san". Použijeme při oslovení někoho, kdo má mnohem vyšší postavení než my (např. Hokage-sama). V obchodním prostředí se používá pro oslovení zákazníků. Pozor na použití, někdy to může vyznít, že si z dotyčného děláte srandu, když používáte tuto velmi zdvořilou příponu. Sama se také často používá u jmen v poštovních adresách a také v obchodních e-mailech.
Méně běžné tituly:
Dono (Tono): Dono a tono, oboje psáno 殿, zhruba znamená "lord". V dnešním jazyce se už nepoužívá, i když se může sem tam objevit v korespondenci. Lze to také zahlédnout na lékařských předpisech nebo písemných oceněních. Pozn.: fandové mangy a anime si možná všimli, že toto oslovení není zas tak neobvyklé. Je zde použito ve dvou formách - pokorné a rovnocenné. V pokorné verzi znamená něco méně než "sama" ale více než "san". V rovnocenné verzi se takto mohou oslovovat mocné a důležité osoby mezi sebou.
Ue: Ue 上 doslovně přeloženo znamená "nad" a tím pádem znamená více respektu. Toto oslovení se už moc nepoužívá, lze ho slyšet už jen ve spojení chichi-ue 父上 (čteme čiči-ue) a haha-ue 母上, když zdvořile oslovujeme otce nebo matku.
Iemoto: Iemoto 家元 je zdvořilejší verze "sensei", používá se pro oslovení nejvýše postavených osob ve škole (ředitel) nebo vedoucích kroužků zabývajících se tradičními uměními (kaligrafie, ikebana, čajové obřady).
